Příměstský tábor - 2. turnus

Třetí víkend prázdnin se přehoupl jako voda a hurá do dalšího týdne našeho tábora! Horko prvního dne jsme překonali díky hrám s vodou na školní zahradě – chytání vodních bomb, přenášení vody v děravých nádobkách… to vše nám zajistilo dostatečné osvěžení v letním parnu. Při „minigolfování“ jsme pak občerstvili naše bříška lahodnými nanuky a chlazenými nápoji.

V úterý jsme jeli opět na výlet, do Vida Brno. Zde se každý může hravou formou seznámit a snad i pochopit především fyzikální zákonitosti. Mile nás překvapil nově zbudovaný venkovní areál, někteří se zapojili do předvádění pokusů a mnohé děti si i zasoutěžily a získaly zajímavé ceny.

Ve středu se opět sportovalo a my vedoucí jsme byli rádi, že pohybový den na hněvotínském hřišti se těší stejně velké oblibě jako výlet za novodobou zábavou.

Předposlední den nás před horkem skrylo kukuřičné bludiště, někteří v něm zvládli vyluštit jeden rébus, borci hned dva ale hlavní úkol se podařil všem – nikdo se neztratil! Ke Kaprodromu a jeho vodní hladině jsme se cítili přitahováni jako magnetem. Hřiště v korunách stromů vyzkoušel každý, někdo pak i rybaření a úplní odvážlivci za rybami vlezli se svolením rodičů i do vody.  

A byl tu poslední den! Abychom si na zbytek prázdnin pamatovali školu jako zábavné místo, proměnila se v Pevnost Boyard. V každé třídě, na zahradě, v tělocvičně, v šatnách, v temné místnosti… čekaly soutěže, které vyvolení museli v daném čase zvládnout vyřešit a získat tak pro své družstvo klíč k pokladu nebo indicii k hledanému slovu, které bránu k pokladu mělo otevřít. Na vše dohlížel z věže otec Fura se svými záludnými hádankami a vše dokreslovala všude znějící hudba, která nás poháněla k nejlepším výkonům. A závěr? Tygři nemuseli vyběhnout z klecí! Mince i něco na zub oběma družstvům padaly!

Nutno říct, že jsme si oba týdny maximálně užili. Počasí i vše ostatní nám přálo v každém dni a naše plány nikdy nic nepřekazilo. Zažili jsme spoustu krásných zážitků, poznali nová místa a byli spolu prostě jinak než v klasickém školním roce. Každý den nás naši svěřenci motivovali svými slovy uznání, nadšeni tím, co jsme pro ně daný den připravili.

Děkujeme také za krásná slova od rodičů, kteří mohli nerušeně pracovat… Teď už jen přežít školní rok a už se těšíme na další prázdniny!

 Mgr. Radka Dudová